iemītnieks
lietvārds/ˈiemiːtnieks/1. deklinācija · vīriešu
Skaidrojums
Iedzīvotājs (dzīvoklī, celtnē).
Locījumi
| vsk. | dsk. | |
|---|---|---|
| Nominatīvs | iemītnieks | iemītnieki |
| Ģenitīvs | iemītnieka | iemītnieku |
| Datīvs | iemītniekam | iemītniekiem |
| Akuzatīvs | iemītnieku | iemītniekus |
| Lokatīvs | iemītniekā | iemītniekos |
| Vokatīvs | iemītniek | iemītnieki |
Tulkojumi
- Englishinhabitant, resident, dweller
- Русскийобитатель, житель
- Українськамешканець
- Lietuviųgyventojas